Dolnoloučský Summer Cup 2017

Tým Glads slavnostně prvním zápasem turnaje zahajoval každoročně kvalitní Mašův memoriál v Dolních Loučkách. 

Začínající letní přípravou nabuzení a o externisty Pavla a Jirku posilnění Gladiátoři se srazem 7:30 v Dolních Loučkách se v 8:02 dopotáceli na hřiště a rozehráli bitvu proti prvnímu soupeři - týmu Macko Bruško sestávající z několika známých tváří trápících náš B tým v Okrese. Tato skutečnost jakoby předznamenala průběh zápasu, kdy balon držící Gladiátoři víceméně v platonickém tlaku obléhali branku pětičlenného soupeře. Když se nakonec po dvou hezkých akcích neprosadil v takřka stoprocentních šancích externista Pavel, skončil tento ospalý zápas plichtou 0:0.

V dalším zápase nastoupil již probuzený tým Glads k zápasu proti mladému, rychlému a technicky dobře vybavenému týmu Slepí snipeři. V tomto zápase se naplno projevila zkušenost pasrů z Glads, kdy mladí soupeři sice naší obraně chvílemi nepříjemně zatápěli, avšak dokázali z toho vytěžit i díky jistě chytajícímu Rumanovi pouze jeden gól. Glads v tomto zápase vyšla sázka na rychlé protiútoky, kdy v prvním případě po ose Willy, Švanci, Tony měl posledně zmíněný jednoduchou pozici, ve které se nemýlil, v druhém případě potom externista Jirka utekl všem hráčům soupeře a s chladnou hlavou rozhodl o výhře Glads. Jako perličku lze zmínit, že Jirkův průnik byl zřejmě opravdu bleskový, neboť i rozhodčí Kamil napsal na oficiální scoreboard výsledek 1:1. Reklamace výsledku však u již od rána do půl pasu svlečeného, vytesaného Maše nebyla problém, neboť turnaj se nesl v přátelském duchu.

V třetím zápase čekal na Gladiátory tým Normálních chlapů v dresech Galatasaraye. Tento tým potkali Glads ve skupině i minulý rok a stejně jako před rokem se opět radovali z výhry. Po nádherné kombinační akci se v zápase blýsknul gólem Willy. Ještě větší překvapení si potom připravili Glads na soupeře z přímého kopu, kdy po přiklepnutí Tony skóroval kapitán Rozi. Glads ve třetím zápase zvítězili 2:1 a v dlouhém okně před zápasem s Vinohrady už se pomalu začínalo spekulovat o soupeři pro osmifinále, ve kterém jsme se určitě chtěli vyhnout na pohled silnému Kalábku i se samotným Kaliničenkem. V této fázi turnaje tu bohužel chyběl Robo, který by jistě svojí spekulační obratností dokázal rozvášněný tým Glads několika málo slovy zchladit.

I z toho důvodu jsme možná v začátku zápasu proti týmu Vinohrad v předposledním zápase skupiny předváděli neobratný výkon. V průběhu zápasu jsme se sice uklidnili a hráli se soupeřem vyrovnanou partii, avšak prohře jsem nezabránili, kdy tým Vinohrad vstřelil jediný gól utkání po mírně řečeno šťastném, neobratném zpracování jejich kapitána, který možná i ke svému vlastními překvapení mohl po tomto zpracování míče nahrát do ideální pozice před prázdnou bránu svému spoluhráči, který se nemýlil. Jako pozitivum a zároveň negativum zápasu lze potom jmenovat z pohledu Glads přemotivovaného Tonyho, který ukázal, že na kole sice nějakou fyzičku nabral, ale svým nestřídáním nechal svoje spoluhráče z útoku zbytečně vychladnout.

V případě výhry v posledním zápase by si tým Glads zajistil postup z druhého místa skupiny a takto k tomuto zápasu proti celku FC Lamy také přistupoval, z čehož jako již tradičně pramenil lehce nervózní, utrápený výkon Glads, z kterého však tým jako pravý kapitán vysvobodil Rozi dělovkou z úhlu do pravého růžku brány. 1:0 a šlo se na osmifinále.

V osmifinále po gólech Tonyho a Pavla Glads zaslouženě vyhráli 2:0 po lehce odevzdaném výkonu soupeře Kobři Horní Loučky a mohli se před čtvrtfinále těšit na pětihodinové okno vyplněné mutáčkem a zkušeným kibicem od Roba, který zkušeně-nezkušeně dojel na posledních pár minut osmifinále. 

Po pětihodinové odmlce vyplněné výše zmíněným nastoupili Glads k zápasu čtvrtfinále proti týmu West Žab. Ačkoliv byl tým West Žab v zápase neoddiskutovatelně 12 minut lepším týmem, dokázal z toho vytěžit pouze jednu branku. Po zmíněné dvanáctiminutovce však přišla gladiátoří dvouminutovka. Nejdříve se jako štírek po levé lajně kolem soupeřů prosmýknul Tony a střelou na vzdálenější tyč nedal brankáři soupeře šanci. V následných dvou útočných šancích byli Gladiátoři stoprocentní a po gólech Jirky a Tonyho se ujmuli vedení 3:1. Soupeř už poté dokázal se závěrečným hvizem rozhodčího pouze snížit a tak tým Glads došel až mezi 4 nejlepší.

V semifinále Gladiátoři narazili na domácí San Marino. V tomto zápase předvedl tým maximum, avšak na z obrany dobře hrajícího soupeře nenašel recept. Když se neujaly zajímavé pološance po přihrávkách Švanciho a Roziho na Pavla, ani dalekonosné střely Tonyho, odešel tým Glads spravedlivě poražen 0:2 a vyhlížet tak mohl již pouze bronzovou příčku.

V souboji o ni narazil na přemožitele Vinohrad, tým Mitry Brno. V urputném zápase s mnoha osobními souboji šel do vedení celek Glads a to po přímém volném kopu Tonyho, jehož rána zaplula přesně k právé tyči soupeřovy svatyně. Z vedení se tým Glads radoval však pouhé 4 sekundy. Po rozehrávce si vzal míč střelec soupeřů Šotoličenko, udělal s ním doslova tři kroky a nekoncentrovanou obranu i Rumana zaskočil dobře mířenou střelou na zadní tyč. Do konce zápasu se poté hrál atraktivní fotbal nahoru dolů, ale ani jeden z týmu v normální hrací době rozhodnout nedokázal. Na řadu proto přišel penaltový rozstřel, kde se hned v první sérii provařil Švanci. V třetí sérii poté neproměnil ani Jirka a na tým Glads tak zbylo pouze nepopulární čtvrté místo.

I tak však panovala po lehkém zklamání ihned po zápase v týmu spokojenost. V zápasech tým Glads nevypustil žádný souboj a hrál týmově, některé fotbalově šikovnější soupeře doháněl bojovností a tak se zrodil zatím nejlepší výsledek Gladiátorů na Mašově memoriálu.

Závěrem je třeba poděkovat všem, co se z týmu turnaje zůčastnili a i těm, co alespoň na dálku fandili :-). Také je třeba poděkovat Mašovi, neboť turnaj byl rozhodně kvalitní a dobře zorganizovaný. Snad to nebyl poslední ročník. Laťku pro další ročník jsme letos nastavili vysoko. :-)

A teď již hurá do boje v nové sezoně! 

Sdílet na FBSdílet na Twitter

Fotky